Po stagnaci u Kawasaki v minulé sezóně si Luca Göttlicher nepřeje nic jiného než návrat k úspěchům, jaké zažíval dříve na Triumphu – tentokrát však na MV Agusta. Jedinou překážkou, která tomuto jezdci EURO MOTO Supersportu v současné době stojí v cestě, je on sám.
Ve středu oslavil Luca Göttlicher devatenácté narozeniny. Vlastně by to byl důvod k oslavě, ale „Lucky Luc“ není zrovna v nejlepším rozpoložení. Krátce před přelomem roku tento Bavor dvakrát spadl při tréninku ve Valencii. „Tři dny pršelo, na trať jsem vyjel až ten poslední den. Ta dlouhá cesta neměla přijít vniveč. A tam se to stalo.“ Zranění ramene, se kterým se potýká už týdny, si však nezpůsobil na závodní dráze, ale mimo ni. Göttlicher v paddocku spadl z kola.
Do Velikonoc jsem najel jen pár kilometrů
Göttlicher ukončil pooperační pauzu účastí na závodě „1000 kilometrů z Hockenheimu“ o Velikonocích. Možná to nebylo nejlepší rozhodnutí. Namáhavý závod ho v procesu uzdravování posunul zpět, „ale prostě jsem se musel zase posadit na motorku a vyzkoušet, jak na tom jsem. Od finále IDM v Hockenheimu jsem prakticky nejel.“
Göttlicher uzavřel smlouvu s MV Agusta na příští dva roky. „Podmínky jsou dobré. Při prvním testu na Track Day v Oscherslebenu jsem byl stejně rychlý jako Dirk Geiger. I když to zatím nic neznamená,“ skromně říká Lucky Luc, který nyní jezdí za LJ Racing. V uplynulých třech letech tam Till Belczykowski odvedl průkopnickou práci s modelem F3 800 RR a minulou sezónu zakončil na 15. místě celkového pořadí.
Zpátky do budoucnosti
Pro P15 není o božském výkonu pochyb. „Všechno rozjíždíme ve větším měřítku a většinu týmu bereme s sebou. Na zaznamenávání dat jsou přiděleny dvě osoby, z nichž jedna už působila na mistrovství světa.“ Jaké výsledky si tento teenager ze Schwiftingu klade za cíl? „Chci na MV Agustě zopakovat úspěch z roku triumfu.“
Pro připomenutí: Jako nováček vybojoval v roce 2024 dvě umístění na stupních vítězů a k tomu dalších osm výsledků v první desítce. Šanci, že nastoupí již na úvodní závod sezóny na Sachsenringu, však Göttlicher odhaduje na „maximálně 45 procent. Rameno musí spolupracovat, jinak to nemá smysl.“
