Ziskem titulu v seriálu IDM Superbike na motocyklu CBR 1000 RR-R se Florian Alt zapsal do historie značky Honda. Od posledního triumfu této značky uplynulo třináct let. Nyní konečně přišel dlouho očekávaný úspěch. Ve finále nejvyšší německé motocyklové závodní série, které se konalo minulý víkend v Hockenheimu, hrála roli především jedna věc: taktika.

Florian Alt – to je 189 centimetrů svalnaté postavy, rozložených do 74 kilogramů závodní váhy. Když jako vedoucí jezdec šampionátu vynechal závody na Red Bull Ringu, protože měl na stejný víkend již závazek v rámci mistrovství světa v vytrvalostních závodech, mohl mu Hannes Soomer vyfouknout vedení v IDM. To se však nestalo. V Assenu mohl Alt předčasně získat titul mistra, ale pád, za který nemohl, tento plán rozplynul jako mýdlová bublina. Trička pro mistra zůstala v krabici. Měl by Alt mít zase takové smůlu jako v těch letech, kdy se stal vicemistrem? Sedmadvacetiletý jezdec se již čtyřikrát stal vicemistrem na motocyklech jiných výrobců. Tentokrát to však bylo jiné. „Vždy jsem věřil, že se letos stanu mistrem, zejména po pádu v Assenu,“ vzpomíná sebevědomě rodák z Engelskirchenu. „Měl jsem jen jeden cíl, a to získat titul v Hockenheimu. O nic jiného nešlo. Žádné vítězství, žádný rekord okruhu, nic.“
Alt to v týmu Holzhauer Racing Promotion (HRP) pořádně zdramatizoval. Před prvním závodem se vedlo mnoho matematických úvah, ale zjednodušeně řečeno platilo: pokud hlavní soupeř Ilya Mikhalchik (BMW) závod vyhraje, musí Alt dojet na stupně vítězů, aby se stal mistrem. Ukrajinec skutečně zvítězil a Alt skončil čtvrtý. Opět žádný titul. Altův bodový náskok byl před druhým závodem stále značný, ale konečné účty se vyřizují až na konci. Aby mohl Mikhalchik Altovi titul ještě sebrat, musel by znovu vyhrát a Alt by směl dojet pouze na 15. místě.
Konec dobrý, všechno dobré: Po 18 kolech o délce 3,692 kilometru dorazil Alt do cíle jako pátý, a tedy i před Mikhalchikem. Vítězství na celé čáře. „Když jsem vyhrál start, dával jsem pozor, aby do mě nikdo nenarazil. Potom jsem přemýšlel, koho pustím před sebe a nechám ostatním jezdcům prostor. V posledních třech kolech mi stoupala nervozita,“ popisuje Alt to vzrušení ve druhém závodě.
V posledním kole se postavil na stupačky své Hondy, nechal se oslavovat a každým nádechem si vychutnával svůj triumf. Před tribunou v Sachské zatáčce si oblékl tričko šampiona a vyměnil helmu za zlatě lakovaný exemplář. Jeho mechanik a šéf týmu Jens Holzhauer stál uprostřed toho všeho. Vychutnával si okamžik svého již čtvrtého titulu v Superbike IDM. Tento úspěch se mu podařil před 13 lety s Karlem Muggeridgem (2010) a předtím dvakrát s Martinem Bauerem (2007/2008). A Holzhauer nešetřil chválou na svého jezdce: „Vždy jsme měli výjimečné jezdce, ale to, jak Florian s Fireblade v naší první sezóně kouzlil, se nedá dostatečně ocenit.“
Budoucnost vypadá takto: Podle Jense Holzhauera nic nebrání společné sportovní kariéře. I pro Floriana Alta je Holzhauer kontaktní osobou číslo jedna. Nejprve je však na programu start na divoké kartě v mistrovství světa Superbike v Jerezu ve dnech 27. až 29. října 2023.


