Jejich vystoupení v mistrovství světa FIM v sidecarech i v sérii IDM Sidecar byla legendární. Rakušané Klaus Klaffenböck a jeho spolujezdec Christian Parzer tvořili více než 20 let sehraný tým. Pravděpodobně nejkrásnější den svého života prožil Parzer druhý zářijový víkend roku 2001. Získal titul mistra světa. Nyní je Christian Parzer mrtvý. Zemřel 8. července 2024 po dlouhé a těžké nemoci. Noviny o tom široce informovaly. Dnes vzpomínáme na tohoto fascinujícího člověka. S ním ztratil motocyklový sport jednoho z velkých, opravdových chlapů, kteří psali historii.
Klaus „Klaffi“ Klaffenböck a jeho spolujezdec Christian Parzer – to byli ti „sluneční kluci“ v paddingu. Jeden blondýn s dlouhými kudrnatými vlasy. Druhý s dokonalým knírkem na tváři. Vyvolávali rozruch, což bylo mimo jiné i zásluhou hlavního sponzora ÖKM. Tři velká písmena na zářivě červeném krytu sidecaru znamenala Österreichisches Kontakt Magazin, časopis s více či méně pornografickým obsahem. A když pornohvězda Dolly Buster držela na startovním roštu deštník, byla show dokonalá.
Oba hlavní protagonisté na trati jeli, co jim síly stačily, což vyvrcholilo ziskem titulu mistra světa v závodech sidecarů v roce 2001. Předtím však zažili nervy drásající okamžiky, které nebyly v plánu. Klaffi a Parzer už vyhráli čtyři závody a Rakušané už nemuseli ve dvou závodech v Assenu vůbec vyhrát, aby si předčasně zajistili titul, ale po náhlé výměně motoru málem přijeli na startovní rošt příliš pozdě. Ruce se jim třásly: zvládli to na poslední chvíli. Teď už museli „jen“ dojet do cíle těsně za Stevem Websterem a Paulem Woodheadem. Když Webster odstoupil, protože si Woodhead na trati zlomil palec, bylo jasné, že mistři světa jsou Rakušané. Bylo to úžasné a znamenalo to milník v historii rakouského motoristického sportu. Byl to první titul mistra světa v sousední zemi od roku 1954, kdy Rupert Hollaus vyhrál na NSU mistrovství světa ve třídě do 125 ccm.
Klaffi, který se pro Christiana Parzera již dávno stal blízkým a věrným přítelem, říká: „Christian a já jsme byli po 20 let úspěšným týmem. Naše společná cesta začala před dvěma desítkami let a zavedla nás po celém světě. Zažili jsme nespočet dobrodružství a sdíleli mnoho úspěchů, mezi nimiž byl pravděpodobně největší milník naší kariéry, když jsme v roce 2001 vyhráli mistrovství světa v závodech s postranním vozíkem. Christianova vášeň a jeho neporovnatelná kamarádská povaha z něj udělaly nejen vynikajícího spolujezdce, ale také jedinečného člověka. Zanechá po sobě trvalou mezeru ve světě motoristického sportu i v srdcích všech, kteří ho znali.“
Život Christiana Parzera byl motoristický sport, motoristický sport a zase motoristický sport. Klaffi na něm vždy obdivoval: „Christian měl odvahu, jakou jsem předtím u nikoho neviděl – a dodnes jsem ji neviděl. Takové lidi potkáš jen velmi zřídka. A když jsi ho měl za přítele, byl jím navždy.“ To mohu (autorka) jen potvrdit. Christian byl tak úžasně nekomplikovaný, pokud s ním člověk vycházel a naopak. Pokud někdo při rozhovoru nechce mluvit, může to za určitých okolností být velmi vyčerpávající.
I mimo závodní dráhu si Parzer užíval života naplno. Oslavy po úspěších jsou legendární. Zůstávají v paměti a patří k jeho životnímu příběhu i mimo sportovní kapitolu. V obou rovinách měl extrémně vysokou prahovou hodnotu bolesti. Je útěchou vědět, že Christian i přes svou předčasnou smrt prožil život, který by stačil na tři osoby. Se všemi vzestupy, ale i pády.
Poslední roky byly poznamenány několika tragickými událostmi. Parzer přežil velmi těžkou dopravní nehodu na motocyklu. Utrpěl mozkovou mrtvici a teprve letos na jaře infarkt. Byl houževnatý jako kočka, o které se říká, že má sedm životů. Pokaždé se z toho vybojoval zpět. Zůstaly mu však fyzické následky.
Své poslední velké vystoupení absolvoval loni v září s Klaffim na Oldtimer Grand Prix ve Schwanenstadtu. Při čestném kole v soupravě byli oba oslavováni. Christianova sestra Petra byla u toho a vzpomíná: „60 let jsem neviděla svého bratra plakat, ale tam plakal jako malý kluk.“ Nikdo nemohl tušit, že už mu nezbývá moc času. 8. července 2024 Christian Parzer zemřel. Bylo mu 61 let.
V našich vzpomínkách má navždy své místo a dokud o něm budeme vyprávět, budou tyto vzpomínky žít dál. Jak miloval motoristický sport, jak se radoval, jaký to byl kamarád. Sbohem, Christiane. Tvé sestře Petře přejeme hodně síly a vše nejlepší do budoucna.
Úspěchy
10 vítězství v Grand Prix
dalších 40 umístění v první trojce
2001 mistr světa v sidecarech s Klausem Klaffenböckem
2003 vicemistr světa s Klausem Klaffenböckem
1992 Třetí místo na mistrovství světa s Klausem Klaffenböckem
1993 Třetí místo na mistrovství světa s Klausem Klaffenböckem
1997 Třetí místo na mistrovství světa s Klausem Klaffenböckem
2000 Třetí místo na mistrovství světa s Jörgem Steinhausenem
2002 Třetí místo na mistrovství světa s Klausem Klaffenböckem
FIM/IDM Sidecar: Na památku mistra světa Christiana Parzera Kreuze †
Jejich výkony v mistrovství světa FIM v sidecarech a také v sérii IDM Sidecar byly legendární. Rakušané Klaus Klaffenböck a jeho spolujezdec Christian Parzer tvořili sehraný tým po více než 20 let. Parzer prožil pravděpodobně nejlepší den svého života druhý zářijový víkend roku 2001, kdy získal titul mistra světa. Nyní je Christian Parzer mrtvý. Zemřel 8. července 2024 po dlouhé a těžké nemoci. Noviny o tom informovaly široko daleko. Dnes vzpomínáme na tohoto fascinujícího muže. Motocyklový sport v něm ztratil jednu z velkých, autentických osobností, které se zapsaly do historie.
Klaus „Klaffi“ Klaffenböck a jeho spolujezdec Christian Parzer – to byli ti veselí kluci v paddocku. Jeden blondýn s dlouhými kudrnatými vlasy. Druhý s dokonalým knírkem na tváři. Vyvolali pořádný rozruch, a to nejen díky hlavnímu sponzorovi ÖKM. Tři velká písmena na jasně červeném obložení postranního vozíku znamenala Österreichisches Kontakt Magazin, časopis s víceméně pornografickým obsahem. A když pornohvězda Dolly Buster držela deštník na startovním roštu, show byla dokonalá.
Oba hlavní protagonisté na trati jeli s plným nasazením, což vyvrcholilo ziskem titulu mistrů světa v sidecarech v roce 2001. Předtím však zažili několik neplánovaných nervy drásajících okamžiků. Klaffi a Parzer již vyhráli čtyři závody a Rakušané ani nemuseli vyhrát oba závody v Assenu, aby si titul zajistili předčasně, ale po náhlé výměně motoru se málem dostali na startovní rošt příliš pozdě. Třásly se jim ruce. Teď už stačilo dojet hned za Stevem Websterem a Paulem Woodheadem. Když Webster odstoupil kvůli zlomenému palci Woodheada, byli Rakušané korunováni mistry světa. Byl to obrovský úspěch a milník v historii rakouského motocyklového sportu. Jednalo se o první titul mistra světa v sousední zemi Německa od roku 1954, kdy Rupert Hollaus vyhrál mistrovství světa v kategorii osmiválců na motocyklu NSU.
Klaffi, pro kterého se Christian Parzer již dávno stal blízkým a věrným přítelem, říká: „Christian a já jsme byli úspěšným týmem po celých 20 let. Naše společná cesta začala před dvěma desítkami let a zavedla nás po celém světě. Zažili jsme nespočet dobrodružství a sdíleli mnoho úspěchů, včetně pravděpodobně největšího milníku našich kariér, když jsme v roce 2001 vyhráli mistrovství světa v sidecarech. Christianova vášeň a bezkonkurenční kamarádství z něj dělaly nejen vynikajícího spolujezdce, ale také jedinečného člověka. Zanechá trvalý odkaz ve světě závodění i v srdcích všech, kteří ho znali.“
Život Christiana Parzera byl motoristický sport, motoristický sport a zase motoristický sport. Klaffi ho vždy obdivoval: „Christian měl odvahu, jakou jsem u nikoho předtím neviděl – a od té doby jsem ji u nikoho neviděl. Takové lidi potkáte málokdy. A pokud jste ho měli za přítele, byl to přítel na celý život.“ Já (autor) to mohu jen potvrdit. Christian byl tak úžasně nekomplikovaný, když jste s ním mohli mluvit a on s vámi. Pokud někdo nechce během rozhovoru mluvit, může to být velmi vyčerpávající.
Parzer si tedy užíval i mimo závodní dráhu. Oslavy po jeho úspěších jsou legendární, zůstávají v paměti a jsou také součástí sportovní historie. Prah bolesti byl na obou úrovních extrémně vysoký. Je útěchou vědět, že navzdory své předčasné smrti prožil Christian život, který by stačil na tři lidi. Se všemi vrcholy, ale i pády.Poslední roky byly poznamenány několika tragickými událostmi. Parzer přežil velmi vážnou dopravní nehodu na motorce. Utrpěl mozkovou mrtvici a právě letos na jaře infarkt. Byl tvrdý jako kočka, o které se říká, že má sedm životů. Pokaždé se z toho vybojoval zpět. Zůstaly mu však fyzické následky.
Jeho posledním významným vystoupením bylo loňské září, kdy se s Klaffim zúčastnil závodu Oldtimer Grand Prix ve Schwanenstadtu.
Oba byli během čestného kola v týmu bouřlivě povzbuzováni. Byla tam i Christianova sestra Petra, která vzpomíná: „Za 60 let jsem svého bratra neviděla plakat, ale tam plakal jako malý kluk.“Nikdo nemohl tušit, že už mu nezbývá moc času. Christian Parzer zemřel 8. července 2024. Bylo mu 61 let. Navždy zůstane v našich vzpomínkách a dokud o něm budeme mluvit, budou tyto vzpomínky žít dál. Jak miloval motoristický sport, jak si ho užíval, jaký to byl kamarád. Sbohem, Christiane. Přejeme tvé sestře Petře hodně síly a vše nejlepší do budoucna.