Pokud se toto pánské trio, složené z Julian Puffe, Toni Finsterbusch a Max Enderlein, když se vydají na společnou cestu, je akce zaručena. Deset dní teď tato saská a durynská dvojice rozjížděla okolí španělské Almerie na kolech a supermoto. Vše jako příprava na nadcházející závodní sezónu. Šlapání místo přidávání plynu. Úroveň kondice: vysoká. Závěr: „Potřebovali bychom tam byt na pořád.“ A Enderlein k tomu rychle dodává: „S garáží. A prosím i s topením.“
Julian Puffe a Toni Finsterbusch prodloužili ve své kategorii IDM Superbike 1000 smlouvy se svými týmy BMW,respektive Suzuki. Puffe, 23letý třetí z IDM 2018, zůstává v týmu alpha Racing-Van Zon-BMW. Finsterbusch, celkově šestý a 25letý, pokračuje v týmu Suzuki Mayer.
Situace je nyní jasná i u Maxe Enderleina, 22letého mistra na Yamaze v kategorii IDM Supersport 600. „Pár závodů ještě pojedu, to je jisté,“ ujišťuje pětinásobný vítěz závodů z Hohenstein-Ernstthalu. Zda bude možné obhájit titul, zatím nedokáže říct. Budoucí ekonom má práci u Porsche v Lipsku a zatím nedokáže odhadnout, zda a na kolik závodních víkendů dostane volno.
Na druhý svátek vánoční v roce 2018 se Puffe a Enderlein vydali autem na cestu do Španělska. Finsterbusch letěl za nimi. Každý den byl na programu nějaký výlet. Jednou se trojice setkala také s Jezdec mistrovství světa Moto2 Lukas Tulovic, který se rovněž zdržoval ve Španělsku a udělal si krátký výlet. „To bylo super,“ říká Enderlein. „Vždycky je zajímavé vidět, jak rychle a dobře jezdí ostatní.“ Puffe se ještě nedostal do své obvyklé formy: „Nebyl jsem nejlepší.“ Mezitím si všichni víceméně předávali chřipkové příznaky.
Po deseti dnech si tři jezdci IDM opět balí kufry na cestu domů. Tentokrát letí Enderlein letadlem, protože jeho děda má narozeniny, a Finsterbusch jede s Puffem autem. Enderlein však bude mít zítra malý problém, až se z teplého Španělska vrátí do chladného Berlína. „Už nemám bundu.“ Tento kvalitní a především nový kousek byl Sasovi odcizen v silvestrovskou noc. Tři kluci si užili večírek v turistickém ráji Benidormu v nočním klubu, který byl spíš diskotékou. „Doufám, že to přežiju,“ rozčiloval se a zároveň si povzdechl Enderlein před odletem.

